Může vám zaměstnavatel rozporcovat výplatu?

Na zaměstnavatele se často obracejí jejich zaměstnanci nebo oprávněné osoby (tj. věřitelé zaměstnanců) s požadavkem, aby byly prováděny srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách. Ta má sloužit k zaplacení dluhu, který má zaměstnanec vůči třetímu subjektu. Nejčastěji jde o banku nebo úvěrovou společnost v případě půjčky, prodejce zboží a jeho koupě na splátky, nebo závazky vůči jiné osobě, například výživné.

Známosti v práci nepomohly

Někteří zaměstnavatelé takové požadavky již dříve odmítali a srážky ze mzdy na základě předložené dohody neprováděli s odůvodněním, že zaměstnavatel není účastníkem (smluvní stranou) takové dohody, popřípadě, že zaměstnanec uzavřel takovou dohodu bez souhlasu zaměstnavatele, kterého srážky zatěžují administrativně i finančně.

Jenže i když nebyl zaměstnavatel účastníkem takové dohody, byl povinen srážky ze mzdy v souladu s dohodou provádět, bez ohledu na to, zda s jejich prováděním souhlasil, anebo nesouhlasil. Navíc, zaměstnavatel neměl možnost s prováděním srážek relevantně nesouhlasit, neboť jeho souhlas se nevyžadoval.

To znamená, že věřitel nabyl práva na výplatu srážek ze mzdy okamžikem, kdy byla plátci mzdy dohoda předložena. Přitom nebylo rozhodné, který z účastníků dohody (tj. zda věřitel nebo dlužník – zaměstnanec) dohodu o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručil.

Zaměstnanecká alternativa banky zadarmo

Zaměstnavatelé tak mnohdy nedobrovolně poskytovali zaměstnancům peněžní služby, které by jim měl poskytovat peněžní ústav. A navíc náklady na provádění srážek ze mzdy (např. bankovní poplatek za bezhotovostní převod sražené částky věřiteli) nese zaměstnavatel, pokud se nedohodne se zaměstnancem nebo s věřitelem jinak.

Dohoda nemusí být respektována

Od 1. ledna 2007 se však pro zaměstnavatele mnohdy nepříjemná situace změnila. S ohledem na neúměrnou zátěž, kterou zaměstnavatelům předkládání a následná realizace takových dohod o srážkách ze mzdy přinášela, už není možné, aby zaměstnanec podobnou dohodu uzavřel. A pokud ji uzavře, nemusí ji muset zaměstnavatel respektovat a realizovat. Výjimkami jsou pohledávky výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon.

Nově jen dohody o výživném

Zopakujme tedy, že od 1. ledna 2007 lze písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy zajistit pouze uspokojení pohledávky výživného nebo jiné pohledávky, o nichž tak výslovně stanoví zákon.

Pokud po zaměstnavateli požadujete, aby z vaší mzdy srážel ve prospěch třetí osoby v jiném než výše uvedeném případě (tedy např. na základě dohody o srážkách ze mzdy k náhradě škody nebo ke splátce půjčky), je k tomu třeba souhlas zaměstnavatele. Zaměstnavatel však není povinen provádět srážky ze mzdy k zajištění pohledávek, které nemají charakter zákonem předepsaného výživného.

Jen zákonem upravené výživné

Zákon o rodině upravuje vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí; vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými, neboli alimentační povinnost, mezi potomky a předky; vyživovací povinnost mezi manžely; výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Samostatně pak zákon o registrovaném partnerství upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku nebo zrušení.

Domnívám se, že dohodou o srážkách ze mzdy nelze tak, aby ji zaměstnavatel musel provádět, zajistit uspokojení alimentační povinnosti v jiných než shora uvedených případů (tedy výživného dle zákona o rodině a zákona o registrovaném partnerství). Dohodou o srážkách ze mzdy, kterou by musel zaměstnavatel provádět, proto nelze zajistit např. vyživovací povinnost, kterou si dobrovolně (mimo resp. nad rámec zákona) poskytují např. spolužijící osoby. Zejména se to týká faktických, nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky.

Nejde dokonalé řešení, staré dohody jsou platné

Zaměstnavatelé však budou ještě dlouho muset přijímat a realizovat („původní“, do 31. prosince 2006 uzavřené) dohody o srážkách k uspokojení jiné pohledávky. Ovšem pohledávky zajištěné těmito dohodami už není možné od 1. ledna 2007 zvyšovat, valorizovat. Přitom samozřejmě nelze vyloučit, že zaměstnavatelům jsou a budou i po 1. lednu 2007 do určité doby předkládány i antidatované dohody formálně uzavřené do 31. prosince 2006, ve skutečnosti však později. Ale neprokáže-li zaměstnavatel zaměstnanci tuto skutečnost, musí i takové dohody respektovat a provádět.