Desetník: České banky z „východní“ Evropy si pohoršily

DESETNÍK 160/2009 (11. 5. 2009 – 24. 5. 2009)

Bankovnictví nám mohou závidět

Když minulý týden mezinárodní ratingová agentura Moody´s snížila výhled českého bankovnictví ze stabilního na negativní, zaznělo pomyslné nesouhlasné mručení českých bankéřů i odborníků na bankovnictví a ekonomiku. Více: Ratingová agentura Moody´s zhoršila výhled pro české bankovnictví

Paradoxně jsou to totiž právě české banky, které z okolních zemí patří mezi jedny z nejzdravějších a jejich zisky pomohly zahraničním akcionářům, lízajícím si otevřené rány, z hypoteční krize. Z největších českých bank můžeme jmenovat dvě: ČSOB a Raiffeisenbank. Obě dokázaly během finanční krize a ekonomické recese hospodářský výsledek zlepšit. Skupině ČSOB v prvním čtvrtletí stoupl čistý zisk o 22 % (jde však o konsolidovaný výsledek za celou skupinu), Raiffeisenbank si polepšila o 15 %. Česká spořitelna a Komerční banka vykázaly zisk zhruba o 7 procent nižší než loni a UniCredit Bank klesl čistý zisk o více než dvě třetiny. Stále jsou však v černých číslech. Za rok 2008 hlásí zisk i mBank, a to 7 miliard korun. Přestože až na výjimky zisky českých bank jsou menší, než v předchozích letech, tahouni českého bankovního sektoru nemocí ze ztráty důvěry netrpí a nemohou si stěžovat ani na nedostatek likvidity.

Bohužel, není to poprvé, co Česká republika je vnímána jako potenciálně riziková oblast a jedna ze zemí východní Evropy. Možná by mělo být uváděno spíše bývalého východního postsovětského bloku, ale jen ve spojení s dějepisem. Již téměř 20 let má Česká republika novou ekonomiku, nové bankovnictví. A když už budeme důslední, vždy byla geograficky ve středu Evropy bez ohledů na kořeny z Rakousko-Uherska.

Dobře našlápnutou cestu podporují i zveřejněné výsledky české ekonomiky, kdy podle zprávy Českého statistického úřadu měl zahraniční obchod přebytek 23,4 miliard korun. Oslovení ekonomové byli těmito čísly příjemně zaskočeni a podle nich je to nejhorší už za námi.

Zdravé české bankovnictví nám mohou na západ i na východ od nás jen závidět, přesto i české banky registrují zvyšující se problémy se splácením závazků běžnými občany. "Nejde však o nic dramatického. Pokud si odmyslíme úvěrové podvody, běžný člověk, který si půjčí peníze, je vždy chce splatit, takže křivka s problémovými úvěry přímo úměrně kopíruje křivku nezaměstnanosti," říká Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank. Podle Žalmana české banky nemají žádný problém s likviditou, a to potvrzuje i další oslovený bankéř: "České banky jsou na tom velmi dobře a s likviditou není problém, spíše naopak. Ty velké mají peněz přebytek a mají docela problém je někde udat," říká pražský bankéř významné banky. Obavy o likviditu bank jsou proto za námi, podle odborníků však mohou ještě vzniknout problémy s kapitálem některých bank.

Liché jsou i informace, že banky přestaly úvěrovat podniky a zamrzly hypotéky. "Situace se změnila," připouští Žalman. "Dnes už asi nedostanete hypotéku na 100 % a to je také dobře, protože tyto hypotéky v naprosté většině sloužily ke spekulativním nákupům nemovitostí. A také byly mezi prvními, které se nesplácely. Běžný člověk, který má hypotéku na bydlení, totiž udělá maximum pro to, aby nepřišel o střechu nad hlavou. Já tomu však říkám návrat k normálu. Trh se pročistí, začíná se i šetřit," upřesňuje Žalman. Hypotéku si dnes bere jen ten, kdo ji skutečně potřebuje. "Vždycky vyhodnocujeme čísla – díváme se na to, jak vypadají finanční výsledky. Jak jsme posuzovali v roce 2008, tak budeme posuzovat i v roce 2009. Problém je hlavně ve finančních číslech, kdy klient po vyhodnocení výsledků nedosáhne na úvěr. Těžko říct, jestli je tento problém jen o přístupu banky, spíše je to i odraz finanční krize v hospodaření firem, které následně nemusejí na úvěr dosáhnout," říká Lucie Kropáčková z Volksbank v rozhovoru pro server Měšec.cz.

"Vzájemné půjčování mezi dcerami bank umřelo. Ze světa zmizely trilióny dolarů a není, kdo by bankám půjčil. Ten, kdo má hotové peníze, čeká na emise státních dluhopisů. V současné době jde tak o to, kdo bude na světě ten méně špatný. Je potřeba, aby Česká republika klesala pomaleji, než ostatní a podobně je to s bankami. Banka, která si pohorší nejméně, vyhraje," komentuje Žalman aktuální vývoj situace v bankovnictví.

Anketa

Věříte českým bankám?

	Ano.		46%
	Doufám, že jsou v pořádku.		46%
	Ne.		7%

Odpovědělo 136 čtenářů.

Strop pro úrokové sazby hraničící s lichvou

Poslanci KDU-ČSL a ČSSD vyrazili do (předvolebního) boje o stanovení stropu úrokových sazeb. Vláda premiéra Jana Fischera však návrhy obou poslaneckých klubů nepodpořila, protože tuto otázku má časem vyřešit připravovaná směrnice Evropské komise. Ta v rámci regulatorního opatření zvažuje stanovit úrokové stropy pro všechny regulované poskytovatele půjček. Jenže odborníci varují, že jakákoli regulace se proti spotřebitelům vymstí a otevře dveře již dnes neregulovanému černému a šedému trhu. To potvrzuje i Aleš Janků z Provident Financial v rozhovoru pro server Měšec.cz: "Našim cílem je, aby se odrazily všechny aspekty, aby si lidé nepůjčovali u žraloků, kteří nejsou regulovaní nikde, oproti regulovaným společnostem. Lichva totiž není o číslech, ale o přístupu. Pěkně ji definuje samotný zákon," říká Janků. Více: Má stát více chránit občany před finančními žraloky?

Anketa

Je půjčka za 50 % a více RPSN lichvou?

	Ano.		89%
	Nelze to paušalizovat, záleží na situaci a podmínkách půjčky.		8%
	Ne, pokud nebyla půjčka sjednaná pod tlakem nebo jinak nevýhodně.		3%

Odpovědělo 143 čtenářů.