Budeme si moci vzít hypotéku v ostatních zemích EU?

V souvislosti s probíhající integrací ČR do Evropské unie stojí za zmínku snaha Evropské komise zajistit pro evropské spotřebitele stejný okruh a charakter informací, které budou muset hypoteční banky v budoucnu poskytnout.

Důvodem této iniciativy je skutečnost, že v současné době pouze každý stý Evropan přijal hypotéku v jiném členském státě, což je v rozporu se záměrem dosáhnout jednotného evropského trhu zboží a služeb. Příčinou nízkého zájmu evropských spotřebitelů o hypotéky mimo jejich zemi jsou zejména potíže při srovnání nabídky, právní překážky a odlišné předpisy na ochranu spotřebitele.

V členských zemích EU přijali klienti úvěry na financování výstavby bydlení v celkové výši 4 biliony euro, což je téměř 40 % evropského HDP. Naproti tomu v ČR nedosáhl tento poměr ani dvanácti procent a na konci letošního roku bude pravděpodobně činit kolem 13 %.

Z uvedených hodnot je patrný značný rozdíl mezi objemem hypoték v ČR a v EU, nicméně současně s tím vykazuje ČR rychlý trend dohánění evropského průměru. Za posledních sedm let se podíl úvěrů na bydlení na HDP téměř zpětinásobil a nedojde-li k zásadním ekonomickým změnám, bude možné stejný trend pozorovat i v následujících letech.

EK si dala za cíl zlepšit informovanost a ochranu spotřebitelů na evropském hypotečním trhu. Hospodářské spolky poskytovatelů půjček by měly podepsat kodex chování pro poskytovatele hypotečních úvěrů. Nároky EK na informování spotřebitelů ze strany hypotečních bank se pak zaměří zejména na oblast všeobecných a individuálních informací poskytovaných prostřednictvím budoucího standardizovaného evropského prospektu.

Dále chce EK usilovat o větší flexibilitu věcných záruk úvěrů. Důvodem je, že hypotéky jsou v EU přísně akcesorijské (hypotéka úzce napojena na zástavu a dlužníka), což vede k omezení výhodné oddělitelnosti záruk od úvěru a tím i omezení fungování sekundárního hypotečního trhu, jak ve svém článku pro časopis Die Bank uvedl Dirk Stein. Řešením by podle EK mohlo být jednotné evropské zástavní právo - Eurohypotéka.

Kromě toho chce EK usilovat o:

• poradenskou povinnost bank vůči spotřebitelům,
• zákonný nárok spotřebitelů na předčasné splacení úvěru,
• možná omezení kolísání úrokových sazeb u úvěrů,
• nediskriminační přístup finančních institucí do databází na území jiných států,
• plné zpřístupnění katastrů nemovitostí.

Na úterní konferenci finančního serveru Měšec.cz zástupci finančních institucí, kterých by se iniciativa EK mohla v budoucnu dotknout, uvedli, že se prozatím nejedná o aktuální téma. Hlavním důvodem je podle nich značná odlišnost v legislativě upravující tuto oblast jednotlivých členských zemí.

Jak ovlivňuje EU náš úvěrový trh?

V posledních letech zažívá trh s úvěry na bydlení zvýšenou rozkolísanost, do značné míry danou naším přistoupením k EU. V prvé řadě byl před naším vstupem do EU zaznamenán jistý cenový šok na trhu nemovitostí v důsledku prudkého vzedmutí spekulativní poptávky, která měla ozvěnu rovněž na úvěrovém trhu. Růst cen nemovitostí pak spotřebitelům umazal část z výhody, která plynula z nižších úrokových sazeb.

Dalším impulsem pro vzedmutí poptávky po nemovitostech, a nepřímo tedy i úvěrech na bydlení, je očekávané zvýšení DPH na stavební práce od 1. 1. 2008. Nejistota, která kolem plánovaného zvýšení daně panuje, je vodou na mlýn zejména developerům a hypotečním bankám.

Hypoteční banky si v ČR rozdělují trh s hypotékami, na němž byl v loňském roce dosažen obrat ve výši téměř 72 miliard korun. Nejvýznamnějším hráčem na trhu je Česká spořitelna, která s 24 miliardami poskytnutých hypoték získala rovnou třetinu trhu. Dalšími silnými hráči jsou Hypoteční banka (včetně Poštovní spořitelny a ČSOB) a Komerční banka. Ostatní banky se pak dělí přibližně o zbylou třetinu trhu.