Zadlužování domácností: Zvykejme si!

Zadluženost českých domácností stoupá a přibývá i rodin, kterým úvěry přerostou přes hlavu. Proto jsme vydali již druhý ročník Studie o zadluženosti českých domácností (PDF, 600 kB) a včera uspořádali konferenci na toto téma. Závěry panelové diskuse i studie jsou poměrně zásadní.

Úrokové sazby: Jsou vysoké?

V České republice působí celá řada subjektů, které nabízejí půjčky nejrůznější formou. Podle druhu půjčky a způsobu ověření bonity (schopnosti splácet) dlužníka je možné získat úvěr v ceně od několika procent do několika set procent.

Vysoká cena je spojena přitom především s úvěry, které čerpají lidé, jež nedosáhli na jiné úvěrové zdroje. Je to pochopitelné - tito dlužníci jsou pro úvěrovou instituci mnohem rizikovější, a tak společnost čerpá rizikovou prémii (úvěr je dražší, protože společnost počítá s menší návratností půjčených peněz, větší delikvencí a složitějším vymáháním peněz od dlužníků). Potíž je, že vyšší cena úvěru zvyšuje nároky na rodinný rozpočet, a tím se zvyšuje riziko nesplácení půjček.

Pascal Roussarie, marketingový ředitel společnosti Cetelem France (na obrázku), se na včerejší konferenci podělil o zkušenost z Francie, kde panuje poměrně striktní regulace úrokových sazeb. Uvedl, že maximální úrokové sazby spotřebitelských úvěrů jsou na úrovni 7 až 8 % ročně včetně všech poplatků s úvěrem spojených. U kreditních karet jsou maximální úroky ve výši kolem 19 %.

Klamavá reklama a nebankovní poskytovatelé půjček

Mnohem větším problémem než úrokové sazby a jejich výše jsou ale netransparentní podmínky některých společností. Vladimír Staňura, předseda představenstva a generální ředitel ČMSS, doslova uvedl: "Úvěrové společnosti, které nepodléhají regulaci, považuji za nekalou konkurenci."

Některé úvěrové společnosti a zprostředkovatelé úvěrů zacházejí ještě dále. Andrea Běhálková ze sdružení SPES se ve své praxi setkala se společností, která uvedla, že RPSN zašle až po podpisu smlouvy. To je naprosto nepřípustné a odporuje to právním normám. U jiných společností se po přepočítání RPSN zjistilo, že uváděné hodnoty jsou odlišné od skutečných.

Ani kontroly České obchodní inspekce nedopadly lépe. Podle Evy Nebeské letošní kontroly reklamy na spotřebitelské půjčky dopadly ještě hůře než loňské. Kontrolovaly se reklamy poskytovatelů i zprostředkovatelů půjček z pohledu uvádění zákonem daných informací. Je-li na reklamě uveden jakýkoli náklad spojený s půjčkou nebo je-li uvedena výše úrokové sazby, musí být uvedena také RPSN. Zatímco v loňském roce obsahovalo chyby 35 ze 189 kontrolovaných reklam (18,5 %), v letošním roce je to již 27 prohřešků ze 129 kontrol.

Úvěry: Co má budoucnost?

Štěpán Hampl, zástupce ředitele oddělení hypoték České spořitelny, Maritn Jarolím, ředitel retailu ČSOB, Vladimír Staňura, předseda představenstva a generální ředitel ČMSS, i Darek Filip, marketingový ředitel společnosti Cetelem, se shodli na tom, že největší potenciál se skrývá v úvěrech na bydlení. Jak upozornil Vladimír Staňura, nejedná se jen o hypotéky, ale také o stavební spoření. Darek Filip neopomněl připomenout i ostatní formy financování nejen nemovitostí, ale i jejich vybavení.

Mnohdy se rozebírají úvěry ze stavebního spoření jako konkurenční produkt hypotečních úvěrů. Podle Vladimíra Staňury ovšem nejde vždy o konkurenční produkt, ale může se jednat i o vhodný komplement - tedy produkt, který doplňuje úvěry z hypoték.

Dalšímu rozvoji sekundárního trhu s hypotékami (prodej nemovitostí zatížených hypotékou) v současnosti brání nepružná legislativa a konzervatizmus českých domácností. Dnes je sice možné nemovitost zatíženou hypotékou koupit a prodat, ale setkáváme se s podobnými reakcemi, jako: "Kupoval jsem dům od člověka, který přecenil své finanční schopnosti. Za předčasné splacení hypotéky zaplatil tři sta tisíc korun..." (Luboš Pácal, týdeník Euro).

Úvěrové registry mají pozitivní přínos

Budoucnost je také v úvěrových registrech. Leoš Souček, vedoucí scoringu Komerční banky, uvedl: "Úvěrové registry mají výbornou predikční schopnost." Jejich zavedením se významně snížilo úvěrové riziko pro banky a Česká republika se přiblížila evropským standardům. A to i přesto, že mohou obsahovat chyby. Přeci jen pracují s velkým množstvím dat.

Pavel Finger, finanční ředitel CCB, která provozuje bankovní a nebankovní registr obsahující pozitivní i negativní informace o klientech (tedy nejen informaci typu "klient nesplácí", ale též "klient si půjčil"), připustil, že určité (mizivé) procento ze 17 tisíc žádostí o výpis z úvěrového registru následovala žádost o opravu.

Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS, za svůj registr, obsahující pouze negativní informaci (tedy typu "klient nesplácí"), a tedy má mnohem menší objem zpracovávaných dat, oponoval: "Za poslední dva roky nedošlo ke zpochybnění dat z registru SOLUS."

Nadšení z registrů zchladil Jiří Jehlička, ředitel CERD (Centrální registr dlužníků): "Registry neobsahují externí informace a špatně postihnou klienty, kteří se splácením úvěrů přebíhají od jedné instituce k jiné." Kontroval Jan Stopka s tím, že díky registrům ubývá např. lidí, kteří nesplácí úvěr "ze sportu" - nezaplatí poslední jednu či dvě splátky, protože neočekávají, že by tak nízkou položku někdo vymáhal.

Pojištění schopnosti splácet - zatím neseženete všude

Pojištění schopnosti splácet úvěry je dobrým způsobem, jak se zajistit proti předlužení. Ani s ním to ale není zcela jednoduché. "Řada lidí, která se do problémů se splácením dostala, má pojištění schopnosti splácet, ale neumí ho využít," uvedla Andrea Běhálková ze sdružení SPES.

Martin Steiner, zástupce obchodního ředitele Cardif pro Vita, navíc uvedl, že zdaleka ne všechny banky jsou připraveny nabízet pojištění schopnosti splácet úvěry. Jednou z velkých bank, které toto pojištění ještě nenabízí, je Česká spořitelna. I zde by se ale situace podle Štěpána Hampla, ředitele oddělení drobných hypoték ČS, měla změnit.

Jak dopadá zadluženost na ekonomiku?

Česká ekonomika v posledních měsících roste závratným tempem. Jednou z příčin (vedle růstu montážního průmyslu) je i rostoucí spotřeba domácností, podporovaná spotřebitelskými půjčkami.

"Spotřebitelský úvěr může být užitečný ze společenského i ekonomického pohledu," uvedl Pascal Roussarie ze společnosti Cetelem France. Ze sociálního hlediska spotřebitelské půjčky pomáhají vybavit domácnosti spotřebním zbožím, z ekonomického pohledu zvyšují spotřebu, která je v Evropě jedním z hlavních tahounů růstu.

I čeští ekonomové se shodují v pozitivním vlivu půjček na ekonomiku. Podle Viktora Kotlána, hlavního ekonoma České spořitelny, je většina růstu spotřeby tažena půjčkami, ovšem největší vliv má růst hypotečních úvěrů a s nimi rostoucí investice domácností.

Hypoteční úvěry a jejich následné splátky dle teorie vytlačují spotřební výdaje. Existuje ale i opačná vazba - hypotéka je spojena s pořízením nemovitosti a nemovitost je třeba vybavit spotřebním zbožím. Může tedy dojít i k růstu spotřebních výdajů.

"Hypotéza o vytlačování spotřeby hypotečními úvěry se zatím nepotvrzuje," doplnil Michal Hlaváček z ČNB, "v budoucnosti, kdyby došlo k razantnímu růstu úrokových sazeb, je možné, že k vytlačování dojde."

Dopad na ekonomiku by mohla mít též potenciální cenová bublina na realitním trhu. Podle Michala Hlaváčka z ČNB není na realitním trhu identifikovaná cenová bublina, přestože nemůže vyloučit, že by se začala tvořit.

Hlavní rizika spojená se zadlužováním jsou především v tom, že lidé fixují úrokové sazby dlouhodobých úvěrů na krátkou dobu. Zároveň zkušenosti domácností s úvěrovým financováním jsou malé a mnozí lidé si neuvědomují, že půjčené peníze budou muset vrátit. Finanční vzdělanost českých domácností je obecně na velmi nízké úrovni a lidé mnohdy nerozumí finančním produktům.

"Mnozí klienti, kteří se na nás obracejí, nejenže nerozumějí ustanovením úvěrové smlouvy, ale ani ji nečetli," uvedla Eva Nebeská z České obchodní inspekce.

Poděkování

Děkujeme partnerovi konference, společnosti Cetelem, a mediálním partnerům za jejich podporu.

Partner konference

Mediální partneři