Archiv oblasti Vaše peněženka

Češi loni utráceli o 6,6 % více než tomu bylo předchozí rok. Nejvíce se to odrazilo na tržbách supermarketů i přes to, že se jejich počet v ČR snížil o 1,1 %. Celkem zde čeští spotřebitelé utratili 53 miliard korun, v diskontech pak 44 miliard korun.

Nejvíce peněz za jeden nákup utratili zákazníci v hypermarketech. Průměrná hodnota tohoto nákupního koše se oproti předchozímu roku zvýšila o necelá dvě procenta na 362 korun. V diskontech lidé utráceli o 3,2 % více, v supermarketech o 5,9 %. Nejčastějším cílem nákupních výprav byly v minulém roce právě supermarkety, které zákazníci během měsíce navštívili zhruba osmkrát.

Daňové příjmy měst a obcí by měly letos podle ministerstva financí klesnout zhruba o 12 miliard korun, kraje zřejmě přijdou o více než čtyři miliardy korun. Ministerstvo totiž očekává nižší příjem z výběru daní. Loni příjmy měst a obcí činily 155,7 miliardy korun. Celkově by se tak letos měly příjmy měst i krajů snížit na úroveň 92 procent roku 2008.

Ministerstvo financí očekává podle nejnovějšího odhadu snížení příjmů z daně z příjmu právnických osob téměř o 20 procent oproti loňskému roku, poklesnout by měl výrazně i výběr daně z příjmu fyzických osob. Naopak více peněz ministerstvo očekává ze spotřební daně.

Města a obce však nejsou spokojeny se současným systémem přerozdělování daní. Podle nich dostávají malé obce mnohem méně peněz z vybraných daní na jednoho obyvatele než velká města. Důležitou roli při přerozdělování peněz totiž hraje nově zavedené kritérium výměry obce. Proto včera tisícovky měst a obcí po celé České republice vyvěsily tabuli s názvem "Daňově diskriminované město" k cedulím s názvem obce či města.

Obchodní řetězec Tesco se letos poprvé dostal do čela žebříčku 50 největších tuzemských obchodníků, oznámila to společnost Incoma Research. V loňském roce utratili zákazníci Tesca zhruba 47 miliard korun. Tesco má v tuzemsku 113 obchodů, z toho 59 hypermarketů, 42 supermarketů, 6 prodejen Tesco Expres a 6 obchodních domů. K tomu ještě provozuje 18 čerpacích stanic.

Druhé největší tržby (44 mld. Kč) a tedy druhá příčka žebříčku patří společnosti Ahold, která v České republice provozuje asi tři stovky supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. Do konce června však společnost přejmenuje všech svých 57 hypermarketů Hypernova na nový název Albert hypermarket a 13 největších Hypernov postupně zmenší.

Dále se na předních místech žebříčku umístily obchody Makro Cash&Carry ČR (39,7 mld. Kč), Kaufland ČR (37 mld. Kč) a Globus ČR (25,4 mld. Kč).

Tržby 50 největších tuzemských obchodníků loni vzrostly o devět procent na 446,9 miliardy korun, přičemž deset největších řetězců už ovládlo dvě třetiny trhu.

Evropská komise schválila zapsání Mariánskolázeňských oplatek do rejstříku Chráněných zeměpisných označení Evropské unie. Staly se tak vedle Hořických trubiček, Štramberských uší nebo například Pardubického perníku již 19. českou potravinou, která může používat toto označení.

„Česká republika je jedním z nejúspěšnějších nových členských států EU v oblasti registrace potravin s chráněnými názvy. Zapsání Mariánskolázeňských oplatek do rejstříku Chráněných zeměpisných označení je rovněž informací pro spotřebitele, že výrobek pochází z vymezeného území, že byl vyroben specifickou metodou,“ uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Proti zapsání Mariánskolázeňských oplatek do rejstříku byla jediná členská země EU, a to Německo. Nakonec však své námitky stáhlo a České republice se tak podařilo završit několikaleté úsilí o zapsání tohoto označení.

V důsledku nové evropské směrnice přestala v České republice na jaře platit povinnost výrobců dodržovat standardní velikost balení některých produktů zejména denní spotřeby (např. máslo, mouka, cukr, káva, aj.). Dle aktuálního výzkumu společnosti Factum Invenio takřka polovina obyvatel o dosavadním nařízení zavazujícím výrobce neví vůbec a přibližně čtvrtina se o něm dozvěděla teprve nedávno.

Podle průzkumu se k možnosti různých velikostí balení na trhu staví Češi různě. Každý třetí obyvatel ČR má k této změně nevyhraněný postoj, "je mu to jedno". Dalších 26 % hodnotí tento krok pozitivně, 36 % naopak negativně a 5 % neví. Na druhou stranu si shodně většina spotřebitelů uvědomuje, že podobné změny mohou mít dopad na jejich nákupní chování.

Jen nemnoho občanů si dokáže jako důsledek této změny představit příležitost k úspoře. Naopak silné zastání má názor, že zrušení dosavadní povinnosti může pro výrobce představovat příležitost k „neviditelnému zdražování“. Výrobci by mohli například produkty zmenšovat při zachování původní ceny.

Dále se spotřebitelé domnívají, že možným důsledkem může být složitější orientace mezi výrobky a nutnost aktivnějšího přístupu nakupujícího. Proto až dvě třetiny dotázaných by uvítalo rozšíření povinnosti uvádět měrnou cenu výrobku (cena za 100g nebo za 1kg) na všechny prodejce. Dnes totiž tato povinnost platí jen tam, kde prodejní plocha přesahuje 400m².